Vyjádření k zápasu Č.Meziříčí B - Roveň - mistrovské utkání III.třídy ze dne 13.5.2018

23.05.2018 07:07

  Jsem už starší hráč a mám za sebou spousty zápasů i z vyšších soutěží než je III. třída okresního přeboru. Ale zmiňované utkání překročilo, podle mého názoru, rámec snad všech fotbalových pravidel a slušného chování. Něco tak nedůstojného vůči hře zvané "kopaná", jsem ještě nezažil. To, abych místo pokynů a udílení rad svým spoluhráčům, musel od první minuty vydržet urážky protihráče po každém jejich zákroku, poslouchat věčné komentování soupeře každého rozhodnutí rozhodčích, o poločase pak hráčům vtloukat do hlavy, aby z každého souboje raději uhnuli a doslova se vyhýbali protihráčům, tak to není mým úkolem v zápase jako hrajícího trenéra. V utkání mělo být uděleno několik červených karet (zejména poslednímu střídajícímu hráči Rovně, který jako zbaven smyslů pobíhal po celé šířce hřiště a nadával HR do ču..., kre...., ho......a neustále mu vyhrožoval a pak na posledních 5.minut v pohodě nastoupil na hřiště). Soupeř neustále častoval naše hráče, ale i přímo hlavního rozhodčího (HR) p. Noska vulgárními nadávkami, o některých zákrocích ani namluvím. Ze všeho nejvíc mě pak mrzí těžké zranění našeho kamaráda Davida Boreckého, který se ještě tu noc podrobil operaci dvojité zlomeniny. Když jsem se, po jednom z mnoha zákroků soupeře, HR zeptal, proč neudělil jasnou červenou kartu po dohrání souboje a úmyslném kopnutí do kotníku našeho hráče, odpověděl "Já chci hlavně ve zdraví dojet domů". No jo, ale co zdraví hráčů ??? Po zápase, zaznělo od kluků jediné: "Už nikdy nechceme hrát proti Rovni". Nemá to žádný význam, utkání jsou nefotbalová, neustále musíme poslouchat spousty nadávek. Jejich názory a znalost pravidel kopané se rovnají rozumu malého vzteklého dítěte a hlavně jde v nich o zdraví. Tímto chci vyjádřit svůj postoj k nehoráznému zápasu, které bylo nedůstojné a ve kterém hráčům Rovně šlo jen a jen o body za každou cenu. Po zápase, které vyhráli na penalty, se radovali a nikdo z nich se neptal, jestli něco nevíme o zraněném hráči a nikdo z nich neprojevil jediný náznak lítosti. Ono taky není divu, když nad ním po zákroku řvali na HR, že to nebyl faul a za co byla hráči udělena žlutá karta. Ono totiž v tu chvíli bylo vše přednější, než zdraví člověka, který se pod nimi svíjí bolestí na trávníku. Vždyť přeci v ten okamžik bylo úplně jedno, zda_li faul byl nebo ne, zda_li obdržel hráč žlutou kartu nebo ne. Ale hráči Rovně ukázali, co je v tu chvíli pro ně nejdůležitější. Nám je výsledek zcela ukradený a je nám úplně jedno, kdo zvítězil, důležitější je pro nás zdraví našeho kamaráda. Možná do této doby hráči a lidé kolem okresního fotbalu mlčí o mužstvu Rovně, rozhodčí se jich bojí, mají strach je vylučovat a ono jim to zatím prochází. A tak my nemáme jinou sportovní možnost, než tu, že pokud mužstvo Rovně bude figurovat ve stejné soutěži jako naše mužstvo, my k zápasům s ním nenastoupíme. Nechci, aby si nejen mladí kluci zničili svůj fotbalový život na takovéto úrovni a s takovým mužstvem. Tímto vyjádřením nechci házet všechny hráče Rovně do jednoho pytle, určitě se mezi nimi najdou i 'normální' fotbalisté, kteří se jdou především bavit fotbalem, ale bohužel takových je v jejich mužstvu málo.

Závěrem bych se chtěl ještě omluvit našim divákům a fanouškům, že museli shlédnout tak strašný a nepohledný fotbal. Věřím, že to bylo naposledy, kdy se u nás takové mužstvo představilo. Poslední větou bych chtěl popřát Davidovi za nás za všechny brzké uzdravení, velkou trpělivost při rehabilitaci a hlavně návrat na fotbalový trávník.
 
Petr Tomášek, hrající trenér mužstva FC Č. Meziříčí B a člen výboru FC České Meziříčí